☰

Jak funguje těžba kryptoměn a vyplatí se ještě?

Těžba (mining) kryptoměn se v posledních letech stala diskutovaným tématem. Pro některé představuje příležitost, jak si zajistit pasivní příjem v podobě nových digitálních mincí. Pro jiné je to energeticky náročný proces, který nemusí dávat ekonomický smysl. V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak těžba kryptoměn vlastně funguje, jaké jsou požadavky na hardware a spotřebu energie, zda a kdy může být těžba rentabilní, a upozorníme i na možná rizika, včetně podvodů a daňových povinností.

1. Jak těžba kryptoměn funguje?

Většina kryptoměn (například Bitcoin) používá konsensuální mechanismus nazývaný Proof of Work (PoW). V tomto modelu těžaři (mineři) pomocí výkonného hardwaru řeší složité matematické úlohy, aby ověřili a potvrdili nové transakce v síti. Za svou práci získávají odměnu v podobě nově vytěžených mincí a transakčních poplatků. Kdokoli, kdo se chce zapojit, může připojit svůj hardware k síti a soutěžit s ostatními těžaři.

V praxi to probíhá tak, že těžařský software iterativně provádí obrovské množství výpočtů, dokud nenajde řešení matematického úkolu (tzv. hash, který splňuje určitá kritéria). První těžař, který platný hash objeví, získá právo zapsat nový blok transakcí do blockchainu. Blok obsahuje záznam o transakcích, ale také informaci o tom, který těžař získal odměnu.

Mimo Proof of Work existují i alternativy jako Proof of Stake (PoS), kde se pro ověřování používá držení určitého množství mincí (tzv. „staking“). Přesto je Bitcoin a řada dalších známých kryptoměn stále založena na PoW, a proto je těžba velkým fenoménem.

2. Jaké jsou požadavky na hardware a energetická spotřeba?

2.1 ASIC vs. GPU těžba

Z počátku se Bitcoin těžil na klasických procesorech (CPU), později se přešlo k výkonnějším grafickým kartám (GPU), a nakonec přišly na trh ASIC minery (Application-Specific Integrated Circuit). Ty jsou navrženy přímo pro jeden konkrétní algoritmus (např. SHA-256 pro Bitcoin), a dokážou tak být mnohonásobně výkonnější i úspornější než GPU.

GPU těžba je stále populární u kryptoměn, které nejsou ASIC rezistentní, např. u některých altcoinů. Výhodou GPU je jejich univerzálnost – lze je v případě potřeby využít i k jiným účelům (např. hraní her nebo rendering). Nevýhodou je nižší efektivita těžby (hashrate na watt) oproti specializovaným ASIC zařízením.

ASIC minery se vyznačují vysokým výkonem a specializovaností. V oblasti bitcoinu jsou dnes prakticky nutností, pokud chcete konkurovat. Příkladem mohou být např. Bitmain Antminer S19 Pro či MicroBT Whatsminer M30S++. Tato zařízení dosahují vynikajícího poměru výkonu k energetické spotřebě, nicméně jejich pořizovací cena bývá vysoká. Pokud síť změní pravidla (např. přejde na jiný algoritmus), může ASIC miner ztratit hodnotu, jelikož jej nelze použít pro jinou kryptoměnu.

2.2 Energetická náročnost

Těžba je z principu energeticky náročná – čím vyšší je hashrate (tj. výkon), tím vyšší je obvykle i spotřeba elektřiny. Klíčovým faktorem je proto cena elektřiny, která rozhoduje o tom, zda se vám těžba vyplatí. Ve státech s levnou energií (nebo obnovitelnými zdroji) mohou být provozní náklady nižší, což zvýší rentabilitu.

Těžaři proto často hledají lokality s nejlevnější energií, případně uzavírají dohody s poskytovateli elektrické energie. Výkonné ASIC minery umí spotřebovat stovky až tisíce wattů nepřetržitě, takže při domácím těžení je třeba počítat i s vyšším účtem za elektřinu a s odvodem tepla (chlazení zařízení).

3. Rentabilita těžby: Vyplatí se těžit i doma?

Zásadní otázka zní: Vyplatí se těžba kryptoměn? Odpověď se mění v čase. Závisí na ceně kryptoměny, obtížnosti těžby (tzv. difficulty), ceně elektřiny, výkonu zařízení a dalších nákladech.

3.1 Proměnné, které ovlivňují výdělek (ukázkový výpočet)

Abychom si udělali konkrétnější představu, představme si modelovou situaci:

Provoz zařízení s odběrem 3 kW stojí za 24 hodin:
3 kW × 24 h = 72 kWh denně → 72 × 0,20 USD = 14,40 USD/den (pouze elektřina).

Při hashrate 100 TH/s můžete zhruba (příkladné číslo) vytěžit okolo 0,0003 BTC za den (včetně případných transakčních poplatků). Při ceně 30 000 USD za BTC to odpovídá:
0,0003 BTC × 30 000 USD = 9 USD/den.

Jednoduchým porovnáním zjistíme, že náklad na elektřinu (14,40 USD/den) je vyšší než přibližná odměna (9 USD/den). Takto byste generovali ztrátu cca 5,40 USD/den. V reálném provozu může vše samozřejmě vypadat jinak, pokud se změní cena BTC, obtížnost či sazba za elektřinu. Tento ukázkový výpočet ale dobře ilustruje, jak rychle mohou náklady převýšit výnosy.

3.2 Možnosti pro domácí těžbu

Koupě ASIC mineru – Pokud chcete těžit Bitcoin nebo jinou PoW kryptoměnu s vlastním ASICem, musíte počítat s počáteční investicí do zařízení, například Bitmain Antminer S19 či MicroBT Whatsminer M30S. U výkonnějších strojů se však nevyhnete vyšší ceně, hluku a řešení odvodu tepla. V domácích podmínkách to může být náročnější z hlediska komfortu i nákladů.

Pronájem ASIC mineru (cloud mining) – Některé společnosti nabízí pronájem výkonu (tzv. cloud mining). Příkladem může být Genesis Mining nebo Hashing24. Vy si v podstatě „předplatíte“ těžební výkon v jejich datacentru. Výhodou je, že nemusíte řešit hardware a elektřinu přímo doma. Nevýhodou mohou být podvodné projekty nebo smlouvy, které se stanou nevýhodnými, když klesne cena kryptoměny. Před jakoukoli investicí do cloud miningu je nutné velmi pečlivě prověřit reputaci firmy, smluvní podmínky a reálnou návratnost.

GPU těžba – Některé altcoiny (např. Ravencoin, Ethereum Classic atd.) lze těžit poměrně efektivně na výkonných grafických kartách. Tato metoda je pro domácí uživatele přívětivější, neboť GPU sestavu můžete využít i k jiným účelům. Nicméně v době, kdy se obtížnost neustále zvyšuje a konkuruje vám spousta dalších těžařů, už se GPU těžba nemusí vždy vyplatit. Záleží na konkrétní kryptoměně a aktuálním tržním vývoji.

4. Jaké existují rizika? (podvody, daňová povinnost, technická úskalí)

4.1 Podvody v oblasti těžby

Cloud mining scamy: Mnoho společností slibuje vysoké výnosy, ale ve skutečnosti nemusí žádnou těžbu provádět – fungují jako letadlo (ponziho schéma). Dokud do systému přicházejí noví investoři, vyplácí se „zisky“ těm dřívějším. Když se ale příliv peněz zastaví, vše se zhroutí a investoři přijdou o prostředky. Vždy proto zkontrolujte recenze a důvěryhodnost daného poskytovatele.

Předražený hardware: Těžební horečka často zvyšuje ceny GPU i ASIC zařízení. Dávejte pozor na přemrštěné nabídky a nakupujte pouze z ověřených zdrojů.

4.2 Danění těžby kryptoměn

Příjmy z těžby kryptoměn se v České republice zpravidla považují za příjmy z podnikání (pokud máte pravidelnou činnost a vytěžené krypto směňujete na fiat měny nebo s nimi dále nakládáte). Je důležité si vést pečlivou evidenci o:

Složitější případy doporučujeme konzultovat s účetním nebo daňovým poradcem. Více se můžete dočíst také v našem článku Jak danit kryptoměny, nebo rovnou vyzkoušejte naši daňovou kalkulačku.

4.3 Technická a bezpečnostní rizika

5. Závěrečné shrnutí

Těžba kryptoměn je technicky zajímavý a potenciálně lukrativní, ale zároveň i rizikový byznys. Rozhodujete-li se, zda se do těžby pustit, zvažte velmi pečlivě:

Pokud se i přesto rozhodnete těžit doma, buďte připraveni na vyšší účty za elektřinu a zajistěte si kvalitní chlazení. Alternativou je pronájem výkonu v datacentrech nebo specializovaných farmách – ovšem jen u prověřených a transparentních poskytovatelů.

Vždy platí zlaté pravidlo: Nepouštějte se do těžby kryptoměn jen na základě vidiny rychlého zbohatnutí. Udělejte si důkladný průzkum, pečlivě počítejte náklady i příjmy a chraňte se před riziky (podvody, nehospodárná investice, daňové dopady). Pokud hledáte dlouhodobou strategii, nezapomeňte, že lze kryptoměny také jednoduše nakoupit a držet (tzv. hodlovat), namísto jejich aktivní těžby.

Hodně štěstí s dalším rozhodováním a nezapomeňte, že kryptoměny dokážou být velmi volatilní a jejich právní prostředí se vyvíjí každým dnem.